|
|
Implementation of Nord Stream construction - Stabilizing factor of German's Power Industry Sonderweg?
Kushnir, Leonid ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Stále se snižující zásoby nerostného bohatství a jejich další vývoj se stává předmětem diskuzí nejen v Evropské unii. Klíčové je sjednat si včas podmínky pro dovoz surovin. Smlouva podepsaná mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a německým kancléřem Gerhardem Schröderem o výstavbě plynovodu Nordstream, vedoucího z ruského Wyborgu přímo do německého Greifswaldu, roztříštila koncept energetické politiky Evropské unie, respektive evropské energetické bezpečnosti. Ačkoliv energetický koncept klade důraz na odpoutání se od většinových dodávek ruského plynu do Evropské unie, Německo se vydává vlastní cestou. V době, kdy poptávka po dodávkách plynu v Evropě stále vzrůstá, se každá země snaží těžit ze svého postavení vůči Rusku a zajistit pro sebe stabilní přísun zásob plynu. Německo díky dlouholeté úspěšné spolupráci s Ruskem získává možnost vyhnout se budoucím plynovým krizím, které by byly zapříčiněny tranzitními zeměmi. Přímé napojení plynovodu na ruské plynové zásoby zajistilo Německu nejen pokrytí vlastní spotřeby, ale i v případě nutnosti, respektive krize, by Německo bylo schopno pomoci i dalším sousedícím státům v rámci Evropské unie. Nejen evropský energetický koncept prochází změnami, ale i ruská strana musí reagovat na vzrůstající poptávku po plynu. Rozsáhlé výzkumné práce, hledání nových...
|
|
|
Kaspický zemní plyn a jejich relevance pro upevnění energetické bezpečnosti Evropské unie: Výzva pro 21. století?
Binhack, Petr ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Jakš, Jaroslav (oponent) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Práce se věnuje diskuzi o diverzifikaci importů zemního plynu do Evropské unie a roli, jakou v tomto směru hraje a může hrát Kaspický region. Cílem práce je popis energetické politiky Evropské unie v sektoru zemního plynu a analýza role kaspického zemního plynu a projektu Jižního plynového koridoru. Téma relevance kaspického zemního plynu pro upevnění energetické bezpečnosti Evropské unie celkově zapadá do aktuální debaty o dalším vývoji klimaticko-energetické politiky, která s návrhem rámce pro vytvoření Energetické unie z roku 2015 integruje dosud paralelní evropské politiky boje proti změnám klimatu, energetické bezpečnosti, vnitřního energetického trhu a vnějších energetických vztahů se třetími zeměmi. Práce je založena na hypotéze, že Kaspický region je alternativním zdrojovým regionem schopným poskytnout Evropské unii diverzifikaci dovozů zemního plynu. Základní výzkumné otázky jsou pak následující; "Je Evropské unie schopna ovlivnit, za jakých podmínek bude kaspický plyn do Evropy dopravován?" a "Je Jižní plynový koridor schopen splnit očekávání spojená s jeho plánovaným objemem 60-120 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně?" Z teoretického hlediska je práce ukotvená v přístupu Kodaňské školy, tedy přesněji řečeno v přístupech, které modifikují koncept Kodaňské školy tak, aby byl...
|
|
|
Implementation of Nord Stream construction - Stabilizing factor of German's Power Industry Sonderweg?
Kushnir, Leonid ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Stále se snižující zásoby nerostného bohatství a jejich další vývoj se stává předmětem diskuzí nejen v Evropské unii. Klíčové je sjednat si včas podmínky pro dovoz surovin. Smlouva podepsaná mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a německým kancléřem Gerhardem Schröderem o výstavbě plynovodu Nordstream, vedoucího z ruského Wyborgu přímo do německého Greifswaldu, roztříštila koncept energetické politiky Evropské unie, respektive evropské energetické bezpečnosti. Ačkoliv energetický koncept klade důraz na odpoutání se od většinových dodávek ruského plynu do Evropské unie, Německo se vydává vlastní cestou. V době, kdy poptávka po dodávkách plynu v Evropě stále vzrůstá, se každá země snaží těžit ze svého postavení vůči Rusku a zajistit pro sebe stabilní přísun zásob plynu. Německo díky dlouholeté úspěšné spolupráci s Ruskem získává možnost vyhnout se budoucím plynovým krizím, které by byly zapříčiněny tranzitními zeměmi. Přímé napojení plynovodu na ruské plynové zásoby zajistilo Německu nejen pokrytí vlastní spotřeby, ale i v případě nutnosti, respektive krize, by Německo bylo schopno pomoci i dalším sousedícím státům v rámci Evropské unie. Nejen evropský energetický koncept prochází změnami, ale i ruská strana musí reagovat na vzrůstající poptávku po plynu. Rozsáhlé výzkumné práce, hledání nových...
|
|
|
Energetická bezpečnost EU: možnosti jejího posílení s akcentem na obnovitelné zdroje
Machytka, Daniel ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent) ; Baláž, Peter (oponent) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato práce se zaměřuj na energetickou bezpečnost Evropské unie a na možnosti jejího posílení prostřednictvím série úzce specifikovaných nástrojů. Cílem práce bylo nalézt, prověřit a následně navrhnout konkrétní možnosti posílení energetické bezpečnosti, které by splňovaly stanová kritéria. Významným bodem práce je i rozhodovací mechanismus a tvorba konkrétní metodiky pro přijetí relevantních opatření a návrhů. Pro řádnou identifikaci a jejich následnou artikulaci byl vytvořeno model posílení energetické bezpečnosti. Představený model pracuje s premisou, že energetická bezpečnost nastává vážně míněným tlakem na implementaci konceptů energetické účinnosti, výstavbou energetických systémů, které závisejí na místně dostupných obnovitelných a nevyčerpatelných palivových zdrojích a dále tlakem na decentralizaci i tlakem na rozvoj lokální samovýroby energií. Pro dosažení těchto požadavků i cílových modelových dopadů jsou veškerá vstupující data, ale i veškeré vystupující návrhy modelovány optikou jádra modelu. Jádro modelu se opírá o sérii kritérií a pravidel. Konkrétní navržené možnosti posílení energetické bezpečnosti splňují kritéria, mezi která patři množina pravidel fungování evropské energetické politiky i množina cílů evropských klimatickou-energetických a energeticko-bezpečnostních strategií EU. Navržené možnosti tedy odpovídají pravidlům evropského energetického práva a svým působením sledují cíle evropské klimaticko-energetické strategie. Klíčovým středobodem práce byla evropská energetická politika a její fungování v rámci vnitřních integračních mechanismů i v rámci vnějšího působení globálních energetických trendů.
|
host ::
RSS.